Výsledky maturitních testů hodnotí zástupci škol a pedagogů jako zdařilé

Výsledky maturitních testů zhodnotili v pondělí zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé. Rozhodnutí ministerstva školství snížit hranici úspěšnosti v testu z matematiky bylo podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka rozumné, naopak šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové označila snížení za příliš velké.

Článek vyšel na serveru Lidovky.cz dne 7. června 2021.
Číst na webu Lidovky.cz »

Výsledky maturitních testů zhodnotili v pondělí zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé. Rozhodnutí ministerstva školství snížit hranici úspěšnosti v testu z matematiky bylo podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka rozumné, naopak šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové označila snížení za příliš velké.

Výrazný pokles neúspěšnosti v testu z češtiny může být podle češtinářů výsledkem toho, že se maturanti letos nemuseli zároveň připravovat ještě na písemné a ústní zkoušky a že v testech byly jednoznačné otázky bez chytáků. Vyplývá to z odpovědí zástupců škol a pedagogů.

Podle pondělních informací Cermatu propadlo letos z didaktického testu z češtiny 4,9 procenta maturantů, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Test z matematiky nezvládlo 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Kvůli výuce na dálku ale ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti z 33 procent na 27 procent testu, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší.

„Dopadlo to přesně tak, jak jsme očekávali, nekonala se žádná katastrofa, kterou někteří predikovali a chtěli kvůli tomu nahradit reálnou maturitu maturitou administrativní,“ uvedl Zajíček. Takzvanou úřední maturitu prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO) nebo poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). „Jak je vidět, tak ty snahy byly naprosto zbytečné a nejsou vůbec opodstatněné, protože výsledky jsou dobré,“ řekl Zajíček.

Podle něj je také v pořádku, že ministerstvo upravilo hranici úspěšnosti v matematice tak, aby počet neúspěšných byl podobný jako loni. Reflektuje to letošní situaci, kdy se žáci připravovali z domova, domnívá se. Naopak podle Schejbalové se hranice úspěšnosti v matematice snížila až moc. Připustila ale, že maturantům bylo letos potřeba kvůli výuce na dálku vyjít vstříc.

Antonín Jančařík z Katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ocenil, že ministerstvo zvolilo test srovnatelný s předchozími lety a poté politicky rozhodlo o úpravě hranice neúspěšnosti. Označil to za transparentní přístup. Znalosti nejen maturantů, ale i mladších ročníků podle něj kvůli distanční výuce poklesly.

Výrazné zlepšení úspěšnosti v češtině Schejbalovou, která češtinu učí, překvapilo. Jak řekla, otázky k testům se jí ale letos zdály jednoznačnější než třeba loni. „Nebyly tam žádné chytáky, odpovědi byly z textu jasné,“ řekla. Podobně se vyjádřila i mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková. „Test byl korektní, bez chytáků, úlohy se držely praktického jazyka, na literární teorii a historii a abstraktnější práci s jazykem byla zaměřena jen asi čtvrtina úkolů. Texty byly přiměřeně dlouhé, celkem přehledné, na lovení různých jevů dostali studenti navíc čas,“ zhodnotila.

Mimo jiné kvůli prodloužení času na test očekával možný pokles neúspěšnosti předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Maturanti se navíc mohli připravovat jen na test, protože letos nebyly povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků, připomněl. Případná slabší úroveň výuky a procvičování učiva se podle něj může projevit právě spíš u těchto dvou částí zkoušky než u testu, který se zaměřuje spíš na dovednosti, řekl.

„Velmi nízká neúspěšnost v českém jazyce se nedá interpretovat jako zlepšení studentů,“ upozornil předseda správní rady obecně prospěšné společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Se Soukalem se shodl na tom, že vyvozovat závěry bude možné až po zveřejnění podrobnějších analýz, a to i v matematice.