Blesk.cz: Méně biflování a větného rozboru, víc přemýšlení a slohu: Školy v Česku čeká zásadní změna

Článek vyšel na webu Blesk.cz:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/689879/mene-biflovani-a-vetneho-rozboru-vic-premysleni-a-slohu-skoly-v-cesku-ceka-zasadni-zmena.html

Zástupci škol a zaměstnavatelů, pedagogické fakulty, školní inspekce i další instituce se v nadcházejících měsících zapojí do přípravy podkladů k velké revizi učiva pro základní školy. Spolupracovat budou v expertním panelu, který na začátku září ustanovilo ministerstvo školství. Nový rámcový vzdělávací program, který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech. Školy by podle něj mohly začít vyučovat od září 2024. K přípravě změn spustilo ministerstvo také web velke-revize-zv.rvp.cz. Úřad o tom informoval ČTK v tiskové zprávě. Již dříve avizoval seškrtání a modernizaci vzdělávacích plánů.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) nahradily v roce 2005 dřívější jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují RVP, co přesně se má učit v jednotlivých ročnících. Popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Dávají školám větší volnost pro tvorbu vlastních vzdělávacích plánů, které se tak od sebe mohou lišit. Odborníci nicméně již několik let hovoří o tom, že současné rámcové programy jsou zastaralé a předimenzované. S jejich modernizací a redukcí počítá i vládou schválená Strategie vzdělávání 2030+.

Od 1. září funguje na ministerstvu jako poradní orgán k přípravě podkladů pro revizi expertní panel, do kterého úřad zařadil jednotlivce z řad dlouholetých ředitelů škol a učitelů z praxe i akademiky, asociace a instituce. Jsou mezi nimi například Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů základních škol, Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut, spolek Učitelská platforma nebo Svaz průmyslu a dopravy.

„Aktuálně je expertní panel rozdělen do jednotlivých pracovních skupin, které definují důležité otázky k jednotlivým hlavním směrům (změn v učivu) a které se stanou podkladem pro veřejnou diskusi,“ uvedl úřad. Do diskuse o úpravách se zájemci budou moct zapojit na novém webu velke-revize-zv.rvp.cz, sdělil předseda expertního panelu Jan Jiterský. Na základě výsledného návrhu by pak Národní pedagogický institut měl udělat úpravy v učebních plánech.

Spolek češtinářů: Změny ve výuce jsou nutné

Ve výuce češtiny pro 21. století je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) potřeba redukovat učení pojmů a větné skladby a naopak se víc zaměřit na obsah ve slohu či podporu individuální četby. Společnost to uvedla ve svém prohlášení, které ČTK zaslala mluvčí SUČJL Veronika Valíková. Podle ní jsou změny v učivu českého jazyka nezbytné a musí se o nich otevřeně diskutovat. Vyzvala, aby se na úpravách podíleli hlavně češtináři všech stupňů a typů škol a nerozhodovali o nich úředníci a akademici.

„Předmět český jazyk a literatura úpravy potřebuje, ale neměly by to být necitlivé revoluční změny shora, které provedou úředníci, obecní experti na školství či teoretizující akademici,“ uvedla společnost. „Chceme, aby byla učitelům navrácena důvěra, aby byla respektována jejich individualita a svoboda. Chceme otevřenou diskusi o změnách, které jsou nezbytné,“ napsal spolek ve svém prohlášení.

U nejmladších žáků je podle SUČJL pro výuku podstatné, aby se prvňáčci co nejdřív naučili psát a číst jednotlivé znaky písma tak, aby mohli s učitelem komunikovat i na dálku. „Pro nácvik psaní preferujeme jednoduché písmo,“ uvedla Valíková. Ve vyšších ročnících by se podle ní měla učit pravidla pravopisu, tvarosloví a základní větné skladby. Množství pojmů v jazyce, slohu i literatuře by se mělo redukovat. Skladba, tedy určování větných členů a vztahů mezi větami, by se neměla zcela vynechat, ale učit úsporně, sdělila.

Změny by SUČJL chtěla i ve slohu, kde by se podle ní u některých textů měl klást větší důraz na obsah než na formu. Zároveň by se do výuky měla zařadit i klasická anglosaská argumentační esej, která se dá nacvičovat třeba při hodnocení přečtených knih a nyní v českých učebnicích chybí, uvedla společnost.

V literatuře se podle ní v současnosti klade příliš velký důraz na formální rozbory určitého počtu literárních děl, které se vybraly do seznamu četby k maturitě. Studenti stahují rozbory z internetu nebo s nimi obchodují. Nápravu by podle SUČJL měla přinést výraznější orientace na moderní a světovou literaturu, individuální i společnou četbu, dramatizaci textů či psaní úvah na základě přečteného. Požadavky by podle Valíkové měly odpovídat zaměření žáků a jejich věku.

Ústup od učení se věcí nazpaměť

Podle Strategie vzdělávání 2030+, kterou vláda schválila loni na podzim, by se výuka ve školách měla víc odklonit od učení znalostí nazpaměť a zaměřit se na získávání dovedností, jako jsou třeba vyhodnocování informací a práce s počítačem. Pro základní školy v souladu s tím již letos ministerstvo schválilo dílčí úpravu, která klade důraz na informatiku. V některých předmětech se povinné učivo ubralo. Odpůrci změn kritizovali například to, že žáci už nebudou muset znát Newtonovy zákony nebo že budou mít méně hodin hudební výchovy. Na prvním stupni tomu mají školy přizpůsobit výuku nejpozději od září 2023, na druhém stupni o rok později. Zhruba pětina jich chtěla na jaře s úpravami začít už od letošního září.

Článek vyšel na webu Blesk.cz:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/689879/mene-biflovani-a-vetneho-rozboru-vic-premysleni-a-slohu-skoly-v-cesku-ceka-zasadni-zmena.html