Kvalitní psaní nevzniká maturitním slohem

Před Vánoci (13. 12. 18) jsme četli v Lidových novinách o záměru ministra Plagy, že by se u státní maturity vůbec nemusela provádět „písemka“. A 8. 1. 2019 tamže namítá proti tomu V. Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů (ale na webu Unie není jako činovník nikde k nalezení). Prý by se zrušením maturitních slohů snaha žáků soustředila na jiné předměty, a budoucí zaměstnanci by se neučili psát ani e-maily.

Myslím, že si to p. Jásek ani neuvědomil, že trefil hřebík do hlavičky: Jestliže mají lidé u nás (ať zaměstnanci,nebo byznysmeni) umět psát soudržný věcný text, který respektuje svůj záměr, adresáta a situaci, pak se žáci musejí tomu učit. Nikoli z toho být na závěr zkoušeni. Jenomže to panu Jáskovi asi taky uniká, jinak by se obával neúčinné výuky, a ne zrušení slohu u maturity. Proti pověře, že se někdo maturitou může naučit česky, píšeme mnozí od prvního okamžiku, kdy se stát začal snažit do ní vnášet představy lidí málo informovaných, ale hodně úředně mocných nebo hodně obchodně zaangažovaných. Bude to brzo už 20 let…

Možná je nyní čas, když ministr Plaga vnáší do diskuse o maturitě nové a dost podstatné otázky, aby se češtináři začali víc ozývat k tomu, čím může škola a učitel přispět k tomu, aby většina české populace uměla psát. A čím k tomu může přispět, a ne tomu škodit, státní moc. Tedy jak zlepšit učitelům možnost, aby tomu žáky naučili. Těm, kteří už tomu vyučovat umějí, aby měli k tomu dost volnosti, těm kteří zatím vyučovali spíše slohové útvary nebo pravopis než žákovu dovednost písemně se vyjadřovat, aby se tomu mohli postupně a vstřícně naučit. To není maličkost.

Zrušení státních slohů je ovšem první podmínkou. Jinak nebudou učitelé osvobozeni od zodpovědnosti, aby na formalistní pojetí slohů žáky připravili. Ale nestačí to. Vyvinout podmínky a podporu pro to, aby se od prvního stupně až po poslední ročník SŠ ve škole žáci učili dobře psát, to by se muselo dělat promyšleně a společně s učiteli samými. Je u nás hodně takových, kteří o tom vědí hodně a kteří tomu žáky učí – různými způsoby, podle potřeb a možností svých žáků. Ale i ty, pro které bude psaní pro skutečnou komunikaci spíše novinkou, je od počátku potřeba získat také. Změna výukového programu nemůže spočívat v boji proti odpůrcům, nýbrž v profesní spolupráci zodpovědných učitelů. Jsou na světě civilizované země, kde tohle dokázali.